Kolektiv autorů: Zaměstnanecké vlastnictví a výkonnost firmy: komplexní zhodnocení důkazů

(Employee Ownership and Corporate Performance: A comprehensive review of the evidence)

 

Vydáno neziskovou členskou a výzkumnou organizací NCEO (The National Center for Employee Ownership), Oakland, California, 1. vydání, 2004, 130 stran

 

Excerpta knihy (v rozsahu 1 strany)  jsou dostupná elektronicky na adrese:

http://www.nceo.org/pubs/corporate_performance.html

 

 

Konspekt knihy

Dostupné v knižní podobě v sídle KSLP

Kniha[1] aktualizuje problémové okruhy  analyzované v publikaci organizace NCEO Journal vydané v zimě roku 2002. Shrnuje výsledky desítek studií o vztazích mezi zaměstnaneckým vlastnictvím, zaměstnaneckou participací a výkonností firmy, které byly zpracovány během několika  posledních desetiletí. Většina studií se týká ESOP, nikoli opcí na akcie a jiných podob mzdových náhrad ve formě kapitálu, s vysvětlením, že většina výzkumných prací, zejména v posledních letech, je soustředěna na ESOP.

 

Co se týká vydavatele knihy, Národního centra pro zaměstnanecké vlastnictví (NCEO – National Center for Employee Ownership) je obecně považováno za „nejlepší zdroj informací o zaměstnaneckém vlastnictví kdekoli na světě“. Bylo založeno v roce 1981 a jako nezisková  informační a členská organizace. Nyní má již přes 3000 členů, vč. firem, odborníků, svazů, vládních úředníků, pracovníků z akademických kruhů a osob se zájmem o věc. Je financovaná  výhradně z činnosti, kterou provozuje. Jejím posláním je poskytovat co možná  nejobjektivnější a spolehlivé informace o zaměstnaneckém vlastnictví za pokud možno dostupnou cenu. Nelobuje a neposkytuje ani navazující poradenské služby. Publikuje široké spektrum materiálů popisujících, jak fungují schémata zaměstnaneckého vlastnictví, jak společnosti vtahují pracovníky do větší odpovědnosti za přijímaná rozhodnutí  týkající se jejich práce a  referuje o výzkumu v oblasti zaměstnaneckého vlastnictví. Každý rok pořádá desítky seminářů a konferencí. Ty obsahují úvodní semináře o zaměstnaneckých opcích a ESOP, setkání na téma zaměstnanecké participace a velké roční konference. Práce NCEO také zahrnuje široké kontakty s médii, jak formou článků psaných pro publikování v odborných kruzích, tak i prostřednictvím rozhovorů.

 

Členové NCEO  dostávají s dvouměsíční frekvencí informační bulletin Employee Ownership Report, mají on-line přístup do části webovských stránek určených jen pro členy, kde jsou k dispozici on-line nástroje jako např. vyhledávací databáze více než 200 členů fungujících jako konzultanti v oblasti zaměstnaneckého vlastnictví, a v neposlední řadě také slevy na publikace vydávané NCEO.

 

Členství je spojeno s ročním poplatkem 80 dolarů (pro členy mimo USA pak 90 dolarů). Studenti a pracovníci fakult, kteří nejsou zaměstnáni ve firemní sféře, platí 35 dolarů (mimo USA 45 dolarů).

 

Vlastnictví a participace

Většina výzkumných prací z poslední desetiletí, zabývajících se vztahem mezi zaměstnaneckým vlastnictvím a výkonností firmy, je soustředěna na schémata akciového zaměstnaneckého vlastnictví (tj. ESOP - employee stock ownership plans). Jejich výsledkem je konstatování, že tyto vztahy jsou konzistentní a kladné. Výsledky analýz založených na číslech ukazují velmi jednoznačné závěry:  kombinace vlastnictví a participativního řízení je  silným nástroje konkurenceschopnosti. Ale vlastnictví pouze samo o sobě ani participace sama však nedokazují příliš mnoho. Několik málo studií se zaobíralo vlivem schémat akciových opcí na výkonnost firmy. Ty také odhalily pozitivní vztah, ale nebyly schopné prošetřit, čím lze vysvětlit  vzájemné ovlivňování (spolupůsobení)  širšího využití schémat opcí na akcie na jedné straně a zlepšený výkon firmy na straně druhé.

 

Mnoho lidí se o tento výzkum zajímá, ale je pro ně relativně obtížně přístupný, protože „je těžké jednak studie ´vystopovat´ a jednak se pak prokousávat stohy papíru souvisejících s akademickými diskusemi“. Přínosem této knihy je snaha shrnout  výsledky hlavních studií o vztazích mezi zaměstnaneckým vlastnictvím a výkonností firmy. První kapitola poskytuje stručné výsledky výzkumu, druhá hledá vysvětlení, proč se zdá být vazba mezi zmíněnými jevy pozitivní  a zejména proč je tak rozhodující vazba mezi vlastnictvím a zaměstnaneckou spoluodpovědností. Zbytek knihy zkoumá každou ze studií do větší hloubky (většinou však nejde o více než pět stran).

 

Vlastnictví a výkonnost firmy

 

Přední pracovníci výzkumu na poli zaměstnaneckého vlastnictví, D. Kruse a J. Blasi z Rutgers University, pracovali se soubory známé světové poradenské firmy a ratingové agentury Dun & Bradstreet, z jejíž databáze níž se soustředili na firmy, které přijaly ESOP mezi lety 1988 až 1994. K nim přiřadili společnosti, které neuplatňovaly ESOP, ale byly s firmami ESOP srovnatelné co do velikosti, odvětví, v němž působily a nacházely se ve stejném regionu (společnosti „do páru“). Poté hledali, pro které z těchto společností byla dosažitelná data pokud jde o tržby a zaměstnanost  v období tří let před tím, než ESOP společnosti zavedly své schéma, a rovněž data za období tří let poté. Tato data pak byla porovnána za každý rok zvlášť pro každou ze „spárovaných“ společností. Mimoto sledovali také, jaké procento společností přetrvalo ve svém podnikání až do let 1995 až 1977.

 

Původní vzorek měl 343 ESOP společností, chybějící data o zaměstnanosti ho však zredukovala na 254 ESOP společností a 234 společností „do páru“ a chybějící data o tržbách pak na 138, resp. 77 společností.  Při kombinaci obou parametrů se pak výzkum omezil na 115 ESOP společností a 65 společností „do páru“ (s tím, že některé společnosti „do páru“ byly využity pro více ESOP společností).

 

S tímto metodologickým vymezením došla tato studie publikovaná v roce 2001 k závěrům definujícím rozdíly ve výkonnosti firem před a po zavedení ESOP: pokud jde o roční přírůstky tržeb, byly rychlejší o 2,4 %, roční míra zaměstnanosti vyšší o 2,3 % a roční tržby na pracovníka rostly rychleji o 2,3 %. Dynamika se podle těchto čísel zdá na první pohled malá, ovšem v projekci na deset let dopředu by byly ESOP firmy s těmito diferenciály podle uvedeného výzkumu o třetinu větší než  srovnatelné „párové“ společnosti, které schéma ESOP nezavedly.   

(V knize je uveden pouze tento popis metody a velmi stručný výsledek s tabulkou, potřebná pro hlubší srovnání a detailnější závěry by byla zřejmě  celá studie. Na netu není bohužel k dispozici – NCEO jí pravděpodobně nabízí k prodeji).

 

Obdobná studie, vydaná organizací NCEO v roce 1987, dělila společnosti do tří skupin podle toho, jak participativně (s jakou intenzitou spoluúčasti) byly řízeny – pouze společnosti s nejvyšší participací však vykázaly přínos a rostly o 8-11 % ročně rychleji než se očekávalo, zatímco u střední skupiny došlo jen k mírným změnám a skupina s nízkou participací ukázala dokonce pokles výkonnosti. Participace sama neukazuje zlepšení výkonu. Značný počet studií ukázal, že vliv participace při chybějícím vlastnictví je krátkodobý nebo přechodný. 

 

Analýzy mluví na obecné úrovni celkem jasně o tom, co je spojeno s ekonomických úspěchem ESOP. Neinformují však již o tom, co se děje v jednotlivých společnostech pokud jde o zaměstnaneckou spoluúčast. Některé z nich uvádějí souvztažnosti, podle nichž v jistém počtu společností sedí zástupce zaměstnanců s hlasovacími právy ve správních radách. Ale takovéto faktory nemají přímou vazbu na výkonnost. Zdá se, že většina úspěšných ESOP společností jde dále než jsou takováto měřítka a „praktikuje širokou rozmanitost formálních a neformálních technik pro začlenění zaměstnanců do procesu rozhodování“ (konspektovaná kniha však neuvádí konkrétně, o jaké techniky se jedná, pouze konstatuje, že některé publikace NCEO popisují podrobněji participační programy inovativních firem přetavovaných do vyšší produktivity -  je to však zmíněno bez konkrétního odkazu na příslušné publikace ). 

 

Výjimkou je z tohoto pohledu studie publikovaná v roce 1987, jejíž zkrácenou verzi tiskl Harvard Business Review pod ve vydání září-říjen téhož roku pod titulem „Jak dobře funguje zaměstnanecké vlastnictví“ (autoři M. Quarrey a C. Rosen). Ta hledá odpověď na otázku, jaké faktory zaměstnaneckého vlastnictví mohou zlepšovat výkonnost firmy a v tomto smyslu také počítá vzájemné korelace. Konkrétně jde o: filozofii managementu v souvislosti se zaměstnaneckým vlastnictvím, stupeň účasti zaměstnanců na rozhodování, jaké procento firmy je vlastněné pomocí ESOP, celková velikost firmy, zastoupení zaměstnanců ve správních radách a některé další. Byl testován vliv každého faktoru nezávisle, a to na zlepšenou výkonnost každé ESOP společnosti ve vztahu ke srovnatelným společnostem, které nepoužívaly schéma ESOP (zlepšená výkonnost byla měřena podle změn období „před ESOP“ k období „po ESOP“). 

 

Dílčí korelace prokázaly jednoznačně, že zaměstnanecká účast je u ESOP firem silně spojena s jejich výkonností (korelační koeficient  ve výši 95 %). Překvapivá však byla skutečnost, že korelace výkonnosti a takových vlivů jako velikost společnosti, změny v managementu, daňové zvýhodnění u ESOP, komunikace, procento společnosti vlastněné ESOP,  hlasovací práva, zastoupení ve správní radě a velikost ročních příspěvků nebyly spojeny s výkonností firmy. Znamená to tedy, že téměř jakákoli ESOP společnost může zvýšit svoji výkonnost aktivnějším zapojením svých zaměstnanců-vlastníků a jejich spoluodpovědností.

 

Zatímco data „před a po“ indikovala, že výkonnost firmy zvyšuje samotné použití schématu ESOP, tyto korelace ukazují, že vlastnictví a participace musí fungovat společně.      

 

ESOP a zaměstnanost

 

Zkušenost z Washingtonu ukázala (podle srovnávací studie společností státu New York a Washington), že u společností kombinujících vlastnictví a participaci stoupla zaměstnanost o 10,9 % ročně více než se očekávalo a tržby byly oproti očekáváním vyšší o 6 %. Tato studie rovněž prokázala, že synergické efekty faktického vlastnictví a participace byly silnější než efekty dané jinými formami rozdělování zisku (např. bonusy) zisku a participací.

 

ESOP a produktivita

 

Studie úřadu zabývajícího se účetnictvím (GAO - U.S. General Accounting Office) sledující rovněž efekty před a po přijetí ESOP, použila tutéž metodiku jako studie NCEO. Zaměřila se však na produktivitu a ziskovost  vzorku 110 firem. Přitom shledala jen nízkou korelaci mezi výkonností a vlastnictvím s výjimkou případu, kdy sledovala ESOP společnosti s vysokou mírou participace. Jejich produktivita vzrostla o 52 % (je zde uveden příklad, že jestliže produktivita firmy rostla ročně o 3 % před přijetím ESOP, po jeho přijetí činil její roční přírůstek 4,5 %). Komentář NCEO k této studii však uvádí, že pozitivní dopad vlastnictví na výkonnost firem je zde podhodnocen vlivem nesprávné metodiky. 

 

Vliv ESOP na mzdy zaměstnanců

 

Další studie (pracoviště Washington Department of Community spolu s University of Washington) ukazuje, že zaměstnanci ESOP společností jsou na tom, pokud jde o mzdové náhrady, výrazně lépe než srovnatelné společnosti, kde toto vlastnické schéma zavedeno není. Medián hodinové mzdy v ESOP firmách byl o 5-12 % vyšší než medián hodinové uzdy ve srovnávaných společnostech.

 

Dalším významné zjištění se týkalo průměrné hodnoty všech výhod souvisejících odchodem do důchodu – ty se v ESOP společnostech rovnaly v průměrné hodnotě 32,313 tis. USD, zatímco ve srovnávaných společnostech jen asi 12,735 tis. USD. Pokud jde o výsledky aktiv i dalších penzijních plánů než schémat ESOP, pak u ESOP společností činila jejich průměrná hodnota 7,952 tis. USD ve srovnání s 12,735 ti.s USD u srovnávaných společností, kde není schéma ESOP zavedeno..      

 

Závěr

 

Kniha v závěrečném shrnutí připouští, že velký počet z uváděných studií má problémy metodologické a jejich závěry zdaleka nejsou definitivní. Relativně konzistentní data však poskytuje výzkum ve dvou oblastech: za prvé, zaměstnanecké vlastnictví samo o sobě má jen malý dopad na výkonnost firmy. Zatímco se nezdá, že vlastnictví zavazuje lidi více směrem ke své společnosti, přinucení lidí pracovat usilovněji má jen marginální efekt. Za druhé, jestliže je zaměstnanecké vlastnictví kombinováno se širokými příležitostmi pro zaměstnance účastnit se na rozhodnutích ovlivňujících jejich práci, existuje pak podstatný a pozitivní vliv na výkonnost. Tento závěr tak odpovídá i výsledkům ostatních výzkumům prováděným na toto téma například ve Velké Británii.

 

Organizace NCEO povzbudivě konstatuje, že tyto studie (všechny akademicky pečlivé) „nezapadnou na poličkách prachem či nebudou jen podkladem pro diskuse zasvěcených“. Vyvstávají totiž další otázky, jako například: nejsou některé druhy participace efektivnější? Nemohou efekty participace a vlastnictví časem zaniknout? Může být zaměstnanecké vlastnictví efektivní ve velkých státních společnostech? Jaký  je dopad zaměstnaneckého vlastnictví na zisky? V souvislosti s touto otázkou je konstatováno, že zisky v období před ESOP a  po přijetí ESOP se zabývala pouze práce úřadu GAO (účetnictví a audit), ale jeho studie má řadu omezení. 

 

Obecný komentář:

 

Konspektovaná kniha shrnuje řadu výzkumných prací na dané téma, ovšem významným omezením je skutečnost, že na tyto studie chybí internetové odkazy (organizace NCEO jako vydavatel dává zřejmě přednost jejich zobchodování před přímým stažením uživateli).  Důraz je kladen především na schéma ESOP. Ve srovnání s evropským pojetím zaměstnaneckého vlastnictví (britský výzkum) se zdá být, z hlediska šíře cest k jeho dosažení i faktického fungování, zkušenost z USA méně rozmanitá.

 

 

Literatura podle odkazů z knihy:

(většinou se jedná o články nebo vystoupení na konferencích, v knize je uveden relativně malý počet odkazů na uváděné studie a mnohé z nich jsou jen dílčí – na netu je většinu z nich nemožné dohledat):

GAO: Employee Stock Ownership Plans: Limited Evidence of Effects on Corporate Performance; http://www.gao.gow code: PEMD-88-1

Chiny Park: The Record of Leveraged ESOP Buyouts. Journal of Employee Ownership Law and Finance, vol. 2, no. 1 (winter 1990): pp. 29-50

Michael Conte: Employee Stock Ownership Plans in Public Companies. Journal of Employee Onership Law and Finance, vol 1, no 1 (fall 1989): pp. 89-138

J. Blasi, D. Kruse, M. Conte: The New Owners: Stock Price Performance for Public Kompanie with Significant Employee Ownership“. Journal of Employee Onership Law and Finance,  vol 4, no 3 (summer 1992): pp. 95-130 [data on stock performance updated in the fooowing years]

Patrick Rooney: Employee Ownership and Worker Participation: Effects on Firm Level Productivity in the U.S.. University of Notre Dame Economic Workshop, April 20, 1990.

Gorm Winther: Employee Ownership: A Comparative Analysis of Growth Performance, Aalborg University Press, 1995.

A Survey of Employee Ownership Companies in Ohio. OEOG, Kent State University, Kent.

M. Conte, R. Jampani: Financial Returns of ESOPs and Similar Plans in Pensions, Savings and Capital Markets. Washington, D.C.: U.S. Department of Labor, 1996.

 

Wealth and Income Consequences of Employee Ownership: A Comparative Study from Washington State. Published by the NCEO.

 

J. Yates, J. Logue: The Real World of Employee Ownership. (Ithaca: Cornel University Press, 2001).


[1] Konspekt se zaměřuje především na nejzajímavější části publikace. Proto jsou v něm známé věci související se zaměstnaneckým vlastnictvím zmíněny v užším rozsahu, přestože je publikace místy popisuje velmi zevrubně.